Tři řeky

Upřesnění stavu: běžné opotřebení, obálka v horní části hřbetu roztrhlá

„Tři řeky" je román válečný. Účtuje s bouřlivou válečnou dobou a je současně citovou výchovou českého člověka, jenž prochází válkou a ruskou revolucí a v nich nabývá síly a vnitřní rovnováhy. Ve „Třech řekách" přiklonil se Vančura k typu aktivnímu, když ne ještě plně revolučnímu, aspoň buřičskému. Obě prostředí, Čechy i Rusko, postihuje pravé typy buřičskými. V Čechách má sedláka Emanuela Kostku, jehož pozemky leží v přímém sousedství s pozemky arcivévody — následníka trůnu. Kostka se brání a ubrání proti arcivévodově snaze spolknout jeho statky. A jeho syn Jan, jenž ze studií byl odvolán přímo na vojnu, je buřič uvědomělý. Dostává se záhy do Ruska, projde celou obrovskou zemí, pracuje jako zemědělský dělník, pak jako námořník, zúčastní se aktivně revoluce a vrátí se zdravý a silný domů. Vedle Kostků má tu ještě skvělou postavu tichéhobuřiče, dr Huga Manna, chirurga, sociálně cítícího a lidumilného, ale stále vzpurného. V této práci dívá se Vančura na válku jako na přerod světa, jako na přeměnu fysických a mravních sil, neboť válce není nutno podlehnout, lze jí zabránit.