Syn rybáře

Upřesnění stavu: běžné opotřebení

Román, napsaný v letech 1932–1934, se odehrává v předsovětském Lotyšsku v několika rybářských osadách na pobřeží Rižského zálivu. Bezpočet generací zde rybáři těžce pracují s nedokonalým nářadím, závislí na úrodě a počasí, okrádáni překupníky a bez zastoupení ve vládě. Lpějí však konservativně na svých zastaralých zvycích a způsobech hospodaření, a když jeden z nich, povahou opravdový průkopník, jim navrhuje zdokonalení rybářského náčiní, vytvoření družstva a postavení vlastní konservárny, nejprve ho zahrnou posměchem a překážkami. Postupně však jeho návrhy docházejí uznání a rybáři ho nakonec vysílají jako svého zástupce do vlády, kde se mu podaří alespoň trochu jejich postavení zlepšit. Autor chtěl svým románem již tehdy ukázat, jak ze zaostalých krajů mohli kořistit velkoobchodníci a prospěchářští politikáři, a jak zhoubný vliv mohl mít tmářský a pokrytecký pastor. Svým krajanům – chudým rybářům – chtěl autor zároveň připomenout, že zlepšení jim nemohou přinést žádní přistěhovalí poameričtělí vydřiduši, ani poměštělá přezíravá a povrchní mládež, ale syn rybáře, jako jsou oni sami, pokrokový, třídně myslící průkopník.