Staré a nové

Upřesnění stavu: běžné opotřebení

Vzpomínky polského spisovatele dělníka, který vyrůstal jako pasáček hus a chůva mnoha sourozenců. Na vesnici, zamořené snůškou pověr a náboženských strašáků, se lidé odevzdaně (Pánbůh to tak chce)dávali vykořisťovat,hromadně umírali hlady a epidemickými nemocemi, způsobenými strašnou hygienou (babička Rudnického se roznemohla na smrt z "koltounu", t. j. vlasů slepených z nečistoty - lid pokládal následek za příčinu). Rudnický odchází do města a dostává se mezi průmyslové dělnictvo, které, pronásledováno carským terorem, organisuje již své šiky ke konečnému zúčtování s kapitalismem. Vzpomínky končí scénou, při níž je Rudnický vyhozen z práce. Věří však, že se vrátí."Na návrat jsem čekal čtyřicet tři roky. Ne, nečekal jsem. S vypětím všech sil jsme dobývali posici za posicí." může autor hrdě knihu uzavřít.