Říkali si vojevůdci

Vojevůdce ... Bezmála každému se při tomto slově vybaví Hannibal, Žižka nebo Napoleon. Osobnost, jež v jediném historicky krátkém okamžiku rozhodne o příštích osudech své vlasti, usměrní otáčející se kolo dějin a hluboce se zapíše do kroniky historie. Tak tomu však ne vždy bylo.V této knize najde čtenář osudy sice legendami ověnčených, i když neúspěšných nebo málo úspěšných vojevůdců - Napoleona III., Benedeka, Conrada, Kitchenera, Hindenburga, Ludendorffa, Pétaina či Rommela, kteří se nechtěli podřídit historické situaci a ve své zaslepenosti neuznávali, že vojenství a zejména válka jsou součástí politiky a závisí na ní. Autor s ironickým nadhledem hodnotí ukázky "mistrovského umění" těch, kteří si říkali vojevůdci, propadli zastaralým a ustrnulým doktrínám a kteří počínaje Napoleonem III. byli vzorem fašistickým diktátorům.